Zrak je nejdůležitějším smyslem člověka, protože jím získáváme zhruba 80% veškerých informací. Schopnost vidět znamená vnímat okolní svět v jeho rozmanitosti, tj. vnímat nejen tvar, velikost, vzdálenost předmětu a rozpoznávat jejich detaily, ale také dokázat vidět jejich pohyb, vnímat prostor, barvy, kontrast, a podobně. Správná funkce zraku je tedy základním předpokladem získání správných vjemů z okolí, správného reagování na měnící se podmínky v okolním světě, schopnost přizpůsobit se.
Kompletní vývoj zrakových funkcí trvá několik let, přičemž vývoj zraku probíhá zároveň s vývojem ostatních smyslových orgánů. U novorozenců je sluch mnohem dokonaleji vyvinut než zrak. Zrak se vyvíjí jako poslední.
Novorozenec rozeznává světlo a tmu, jednoduché tvary, kontrastní pruhy. Není schopen zaměřit, pohyby očí jsou nekoordinované, pro vidění je využívána periferní část sítnice. Ve 4. měsíci se zapojuje centrální část sítnice, dítě začíná fixovat předměty, po 4. měsíci začíná dítě akomodovat (zaostřovat) a v 6. měsíci jsou vytvořeny předpoklady pro utváření správného binokulárního vidění (tzn. vidění, ve kterém jsou používány obě oči společně). Pohyby očí začínají být koordinované. Centrální zraková ostrost dosahuje hodnot dospělých až kolem 4. roku a do 6 let se stabilizuje binokulární vidění (někdy i déle). Tento časový úsek je tzv. kritickým obdobím vývoje zrakových vad.
Pro představu:
- 1. měsíc – novorozenec nevidí ostře
- 2. měsíc – dítě vnímá obrysy obličejů a velkých předmětů
- 3. a 4. měsíc – dítě vidí obličeje rodičů
- 5. a 6. měsíc – dítě začíná cíleně sahat po předmětech
- 7. měsíc – dítě bere předměty po ruky, natáčí je a obrací
- 8. a 9. měsíc – dítě ukazuje přesně na malé předměty
- 9. a 11. měsíc – na otázku „ kde je táta ? „ se otáčí a hledá ho
- 12. měsíc – na konci prvního roku života dítě podává předměty rodičům přesně do ruky
Vývoj zraku probíhá zároveň s vývojem ostatních smyslových orgánů. U novorozenců je sluch mnohem dokonaleji vyvinut než zrak. Zrak se vyvíjí jako poslední.
Kontrola zrakových funkcí
Kontrola zrakových funkcí u novorozence je velmi obtížná. Některé zrakové funkce jsou vrozené, přítomné od narození. Všechny ostatní složitější funkce, které zajišťují spolupráci obou očí, musí být naučeny. U zdravého dítěte je v 6–7 letech vyvinuté normální, jednoduché vidění.
Testování očí hrou
Občas je vhodné dětské oči hravým způsobem otestovat
V 1. měsíci můžeme rozsvítit vedle hlavičky dítěte kapesní svítilnu. Dítě je zdravé a proto otáčí oči za světlem.
Ve 4. měsíci můžeme zájem dítěte trénovat na nějakém pestrém předmětu. Budeme pohybovat např. dětským chrastítkem a dítě by z něho nemělo spustit zrak.
V 7. měsíci si s dítětem zahrajeme tzv. koukací hru. Budeme se schovávat před očima dítěte za noviny, polštářek nebo záclonu. Najednou nejste vidět a jen pohled dítěti prozradí kde jste schovaní.
Kolem 8. měsíce soustředíme zájem dítěte na jednoduše dosažitelné předměty, které rádi strkají do pusy. Pozorujte, jestli na ně cíleně dosahuje
Ve 12. měsíci si můžeme hrát s míčem. Posaďte se s dítětem na zem asi 2m od sebe a kutálejte si míč. Pozorujte, jestli ho správně chytá.
Pozor na alarmující znaky
Neprodleně navštivte lékaře pokud u svého dítěte shledáte tyto znaky:
- šilhání
- třesoucí se oči
- křivé postavení hlavy
- nápadně velké oči
- světloplachost nebo žádná reakce na světlo
- zakalená rohovka
- bělavé zornice nebo žlutě zářící zornice v přímém světle
- stálé „drbání“ prstem v očích a dělání grimas
- velká nehybná pupila také při dopadu světla
U starších dětí jsou ukázky slabosti zraku a očních nemocí:
- častější klopýtnutí nebo narážení po nábytku
- nechuť číst
- stranění se od ostatních dětí
- přibývající problémy při soumraku a ve tmě
- zhoršení známek na vysvědčení
- nejistota při tělocviku
A na závěr ještě doporučení rodičům: preventivní vyšetření zraku je vhodné podstoupit mezi 18. a 24. měsícem života dítěte a to bez ohledu na to zda se u rodičů vyskytuje refrakční vada. Další oční vyšetření je vhodné po 6. roce věku dítěte, zde už se může projevit školní krátkozrakost.
Moderní screeningové vyšetřovací metody jsou pro dítě nezátěžové a rychle nám objasní zda je nutné podstoupit další vyšetření.
