Šilhání
Velmi častou oční vadou u malých dětí je šilhání. Důvodem této oční vady může být např. nerovnováha oční svalů, anizometropie ( odlišná dioptrická hodnota na pravém a levém oku ), jednostranný astigmatismus a další. Šilhání může být viditelné nebo skryté. Skryté šilhání můžeme pozorovat např. je-li dítě unavené. Při šilhání pozoruje dítě dvojitý obraz. Aby to tak nebylo, zrakové centrum v mozku obraz zrakově slabšího oka ( šilhajícího nebo s vyšší refrakční vadou ) utlumuje a toto oko je postupně vyřazováno z činnosti. Následkem toho může vzniknout tupozrakost. Metoda léčení je jednoduchá a účinná – zdravé oko zakryjeme speciální klapkou -okluzorem a tím je zrakově slabší oko trénováno. Předpokladem úspěchu je včasná léčba, nejlépe v předškolním věku.
Dalekozrakost
Každé malé dítě je trochu dalekozraké. Nejčastějším důvodem této vady je, že velikost oka je menší než jeho schopnost lámat světelný paprsek. Tato vada se tedy může růstem oka vyřešit. Vzhledem k tomu, že děti mají velmi elastickou oční čočku a ta má schopnost malou vadu vykorigovat, není proto u malých dětí potřeba vadu korigovat brýlemi. Hodnoty do +3,0 dioptrií se z tohoto důvodu v současné době do věku 3 let dítěte ve většině případů nekorigují. Vyšší vrozené dalekozrakosti a anizometropie je ovšem nutné korigovat brýlemi ihned. Od tří let se pak korigují i nižší dalekozrakosti.
Krátkozrakost
Tato refrakční vada je charakteristická především tím, že velikost oka je větší, než by odpovídalo schopnosti oka lámat světlo. Krátkozrakost může být progresivní ( má tendenci se zhoršovat ).
Vyskytuje se hlavně ve školním věku. Vadu korigujeme vždy brýlemi. Vrozené krátkozrakosti nejsou příliš časté.
Astigmatismus
Astigmatismus je refrakční vada, která je charakteristická ve 2/3 nepravidelným zakřivením rohovky nebo nepravidelným zakřivením čočky. Díky moderním vyšetřovacím přístrojům je možné tuto vadu zjistit i u malých dětí. Vadu korigujeme brýlemi.
Všechny tyto vady je tedy možné korigovat brýlemi a v součastné době je možné použít také korekci kontaktními čočkami. V moderních očních ambulancích korigují u závažných refrakčních vad kontaktními čočkami i novorozence. Jinak v běžné praxi se doporučuje korekce kontaktními čočkami mezi 10. – 12. rokem, kdy už se dítě naučí samostatně manipulovat s kontaktními čočkami. Korekce kontaktními čočkami je možná i u menších dětí, ale v tomto případě je nutné, aby se aplikovat kontaktní čočky dítěti naučil alespoň jeden z rodičů.
