Jistě tuto větu znáte. S největší pravděpodobností jste ji už někdy slyšeli od někoho ze svého okolí, nebo ji dokonce sami říkáte. Zpravidla tuto větu říkají lidé s mírnými potížemi při zaostřování, ať už na krátkou či dlouhou vzdálenost, a pro ostřejší vidění jim stačí přimhouřit oči. Proč je ale vhodné nosit brýle i při nízkém počtu dioptrií?
Jak lidské oko funguje a co způsobuje rozostření obrazu
Abychom viděli ostře a jasně, musí paprsky do našeho oka dopadat tak, aby se vzájemně protínaly na sítnici oka. Jedině tak je naše vidění optimální. K rozostření vidění dochází v případě, že se paprsky protínají před sítnicí (krátkozrakost) či za sítnicí (dalekozrakost), přičemž zároveň mohou být i mimo osu, v níž by se měly protínat (astigmatismus). Dioptrické brýle pak fungují jako korekční pomůcka, pomocí níž ovládáme fyzikální zákony a směřujeme paprsky tam, kam potřebujeme.
I drobná vada může způsobovat větší vedlejší obtíže
Ačkoliv je to trochu paradox, právě drobné oční vady, které nijak výrazně neomezují naše vidění, jsou tím, co naše oči nejvíce namáhá. Zatímco větší oční vada naše vidění velmi omezí a zcela rozostří, drobná vada pouze sníží náš komfort vidění. Lidské oko na toto reaguje a automaticky začne vadu korigovat. Snaha oka o vykompenzování oční vady však vede k jemnému svalovému napětí. To má za následek únavu a slzení očí, bolesti hlavy a další nepříjemné projevy.
Dioptrické brýle jako „lék“
Trápí-li vás bolesti hlavy a býváte unaveni, zkuste místo do lékárny pro tišící léky zajít ke svému očnímu lékaři či optometristovi na měření zraku. Možná za Vašimi potížemi stojí právě špatné vidění a z něj plynoucí přetěžování očí, které k únavě a bolestem může vést. Specialista Váš zrak vyšetří a podle naměřených hodnot určí optimální brýlová skla pro dioptrické brýle. Pak už je jen na Vás vybrat si ty pravé obrub.
